Předboj a benediktinky

V zajímavém článku z pera kronikářky paní Paděrové nabízíme další informace z pestré historie naší obce. Tentokrát o jejím vztahu k benediktinkám.

Ves Předboj patřila dlouhé roky do majetku benediktinek. Poprvé to byly benediktinky z konventu sv. Ducha na Starém Městě, kterým v roce 1383 darovala ves a tvrz vdova po pražském měšťanu Henslinu Freibergerovi. Vyplývá to z listin, které se dochovaly a jsou uloženy v Národním archivu v Praze:

1. listina z 22. 2. 1383, kterou uděluje Václav IV., král římský a český, souhlas k darování tvrze a vsi Předboj Klárou, vdovou po Henslinu Freibergerovi z Prahy, klášteru sv. Ducha,
2. listina z 25. 5. 1384, kterou Václav IV., král římský a český, potvrzuje klášteru sv. Ducha přičlenění vsi Předboj, odkázané mu Klárou, vdovou po Henslinu Freibergerovi z Prahy.

Po vypuknutí husitských válek ve 20. letech 15. století byl klášter sv. Ducha zrušen a později opět obnoven. Ves ovládli mezitím pražané a byla postupně v držení několika majitelů z řad drobné šlechty. Do majetku benediktinek se dostala znovu zřejmě až počátkem 17. století. Tentokrát to byl však klášter sv. Jiří na Pražském hradě, který ji získal do svého držení. V roce 1589 přešel pod správu kláštera sv. Jiří také zchátralý klášter sv. Ducha s benediktinkami, které tam zbyly.  V té době došlo též ke spojení Předboje a několika okolních vsí s Panenskými Břežany, které byly již také v držení kláštera. V polovině 17. stol. to bylo již 12 vsí nebo jejich částí, které svými odvody poskytovaly klášteru ekonomické zázemí.

Ves Předboj náležela k největší lokalitě kláštera severně od Prahy a ročními odvody značně převyšovala ostatní vesnice včetně Panenských Břežan. Jak vyplývá z urbáře, tj. soupisu povinností poddaných vůči vrchnosti, z r. 1631, bylo v té době v Předboji 11 sedláků s platební povinností 58 a půl kopy ročně kromě vyměřených naturálních dávek. To bylo nejvíce ze vsí patřících k břežanskému statku. Dokonce i Panenské Břežany měly v té době stanoveny roční odvody pouze 36 a půl kopy. Z toho je patrné, že klášter měl z Předboje největší užitek z okolních vsí. V majetku benediktinek od sv. Jiří zůstala ves až do zrušení kláštera Josefem II. Stalo se tak dekretem císaře z 20. 3. 1782.

Jitka Paděrová, knihovnice

Zdroje: Internet, Národní archiv, Praha, Kniha Povodí Mratínského potoka a jeho okolí, studie Panenské Břežany – jedno z hospodářských center kláštera sv. Jiří na Pražském hradě (autorka PhDr. Karin Pátrová, historička Oblastního muzea Praha-východ v Brandýse n/L- Staré Boleslavi)