Předboj v době pobělohorské

Po třicetileté válce byly české země silně rozvráceny, spousta obcí vydrancována a obyvatelstvo značně zdecimováno. Pro potřebu nápravy tohoto stavu bylo provedeno podle dnešní terminologie „sčítání lidu“, které mělo být podkladem pro vyměření daní, osídlení opuštěných usedlostí a dále k osévání opuštěných polí. Uvedený akt proběhl v českých zemích v letech 1652 až 1654.

Obec Předboj patřila do Kouřimského kraje, majetkově náležela Statku Břežany, panny Kněžny sv. Jiří na hradě Pražském /doslovný přepis/, spolu s ní pak dále vesnice Dolínek, Bořanovice, Sedlec, Kozárovice, Zálezlice, Čeňkovice, Radějovice a Čenětice /u Jílového/, Psáry a Bukol.
Celkem zde hospodařilo 28 sedláků, 19 chalupníků, 1 zahradník /v Čenkově/. Polí všech bylo 2354 strychů (1 strych = 2850 m2), z čehož ozimů 678, zbytek jařin. Koňských potahů bylo 115, krav 184, jalovic 83, ovcí 100, sviní 155. Také byl evidován 1 ovčák a jeden ovčácký pacholek.
V samotné Předboji pak přebývali:
sedláci: Matěj Vondrka měl 50 strychů polí, 2 potahy a 4 krávy. Bartoň Tatla pak rovněž 50 strychů polí, 2 potahy, dále 3 krávy a 3 svině. Třetí sedlák, Jan Vokurka, měl také 50 strychů polí, 2 potahy, 2 krávy a 3 svině,
chalupníci, ti měli od 6 do 18 strychů polí, většinou byli bez koňských potahů, ale chovali 2 až 4 krávy a 1 až 2 jalovice. Byli to Václav Čelač, Jan Satranský, Jan Kostrba, Jiřík Černej a Dorotka Tolatka /ta měla i 4 svině/. Jedno sedlácké stavení bylo rozbořené a pusté, mělo 48 strychů polí a původní vlastník byl Machalovský. Jedna chalupa byla rovněž opuštěna, její vlastník se jmenoval Chalupníkovský.
Kromě  toho byl v obci hamfeštní dvůr, ve kterém hospodařila Markyta Krumpachová. Dvůr byl oproti ostatním větší, takže Krumpachová měla na 300 strychů polí, 11 potahů, 13 krav, 14 jalovic, 200 ovcí a 16 sviní. Na poznámce z roku 1738 je dopsáno „Vyh. def.“ /vyhořel/. Hamfeštní dvůr byl dnešní terminologií statek, dlouhodobě pronajatý majitelem.

Z Berní ruly Kouřimského kraje, svazek 19, díl 1, pro Vás čerpal Pavel Šrotýř

(Původní Berní rulu zpracovala PhDr. Marie Haasová – Jelínková a v roce 1952 ji vydalo Státní pedagogické nakladatelství z prostředků Min. školství, věd a umění.)

(Pozn. red.: Berní rula nebo též rola je „první úplný soupis daňových povinností v Českém království z roku 1654 a významný historický pramen pro historickou demografii, topografii i hospodářské dějiny Čech v době krátce po skončení třicetileté války; zdroj: Wikipedie, http://cs.wikipedia.org).

986